1. 🎧 Aktivní naslouchání s důrazem na vcítění

• O co jde:
Umožnit klientovi (žákovi či kolegovi) pocítit, že ho skutečně slyšíš – nejen slova, ale i neverbální signály (tón hlasu, mimika, gesta).

• Proč je to důležité:
V krizovém momentu se často citově „uzavíráme“. Aktivní naslouchání pomáhá znovu otevřít komunikaci, ukotvit emoce a vybudovat základ důvěry.

• Co musíš umět:

• 📖 Paraformulovat a shrnovat:
  – „Říkáš, že…“
  – „Chápu to tak, že…“
• 🤲 Poskytovat prostor pro emoce:
  – Umět být chvíli zticha, přinést kapesníčky, deku, sklonit se k žákovi.
• 👀 Pojmenovávat neverbálno:
  – „Vidím, že se ti hlas chvěje…“, „Tvé oči jsou zarudlé, asi tě to hodně bolí.“
• 🗣 Co říkat:
  – „Jsem tu pro tebe, můžeš říct cokoli.“
  – „Vypadá to, že v tobě teď rezonuje hodně emocí.“
• ❓ Jaké otázky klást:
  – „Můžeš mi říct, co právě cítíš?“
  – „Co se v tobě teď odehrává, když o tom mluvíš?“

2. 🛤 Strukturovaná krizová intervence a vyjednávání

• O co jde:
Vést rozhovor podle jasného postupu: diagnostika situace, identifikace nejpalčivějšího problému („zakázky“), stanovení konkrétních kroků a uzavření „kontraktu“ na další postup.

• Proč je to důležité:
Krize často dezorganizuje myšlení. Struktura pomáhá rychle se zorientovat a navrhnout praktická, bezpečná řešení.

• Co musíš umět:

• ❓ Klást otázky podle fáze:
  – „Co se stalo předtím?“
  – „Na čem ti nyní nejvíc záleží?“
• 🎯 Pomoci stanovit cíl a první krok:
  – „Jaký jeden malý krok bys teď zvládl/a udělat?“
• ✍️ Uzavřít kontrakt:
  – „Dohodli jsme se, že… A já tě za týden znovu zkontaktuji.“
• 🗣 Co říkat:
  – „Chci ti pomoci zmapovat tvou situaci.“
  – „Dohodneme se na tom, co uděláme jako první.“
• ❓ Jaké otázky klást:
  – „Jak bys poznal/a, že se ti daří lépe?“
  – „Co potřebuješ teď ze všeho nejvíc?“

3. 💥 Empatická práce s intenzivními emocemi

• O co jde:
Rozpoznat a bezpečně obsáhnout silné emoční stavy – bez soudů, kázání nebo tlumení. Místo „Uklidni se“ používat zrcadlení („Vidím, že tě to rozčiluje…“) a potvrzení, že emoce jsou v krizové situaci normální.

• Proč je to důležité:
Emoce jsou motorem krizového procesu; když je necháme propuknout v bezpečném rámci, ubývá jejich vnitřní tlak a klient (žák) získává pocit kontroly.

• Co musíš umět:

• 👁️ Reflektovat i v návalu emocí:
  – „Vidím, jak se ti rozzlobily oči…“
• ⚖️ Rozlišit úroveň zásahu:
  – Kdy dál podporovat pláč či vztek, a kdy nasadit krizový protokol (např. riziko sebepoškozování).
• 🧘‍♂️ Udržet vlastní klid:
  – Vědomě dýchat, udržet klidnou polohu těla.
• 🗣 Co říkat:
  – „Je úplně v pořádku cítit takovou sílu emocí.“
  – „Jsem tu, abych tě podpořil/a, i když to bolí.“
• ❓ Jaké otázky klást:
  – „Kde v těle teď tu energii nejvíc vnímáš?“
  – „Co by ti pomohlo teď ulevit?“

4. 🤝 Schopnost otevřeně domlouvat s lidmi

• O co jde:
Zřetelně a bez úniku mluvit o cílech, pravidlech a očekáváních („Naším cílem je dnes najít první malý krok, který zvládneš…“).

• Proč je to důležité:
Jasná dohoda („kontrakt“) snižuje ambivalenci klienta/žáka i tvou nejistotu. V krizové situaci je potřeba, aby obě strany věděly, kam rozhovor směřuje.

• Co musíš umět:

• 🎯 Formulovat účel:
  – „Chci si nejprve ověřit, jak se teď cítíš…“
• ⏳ Dohodnout časový rámec:
  – „Dáme si na to deset minut, pak se vrátíme k běžné práci.“
• 🧭 Ujasnit role:
  – „Ty jsi tady hlavní odborník na to, co cítíš, já jsem tu, abych ti naslouchal/a.“
• 🗣 Co říkat:
  – „Souhlasíš, že si na to dnes vyhradíme pár minut?“
  – „Takto bude náš rozhovor probíhat…“
• ❓ Jaké otázky klást:
  – „Je pro tebe tento časový rámec v pořádku?“
  – „O čem bys chtěl/a mluvit nejdřív?“

5. ⚡ Schopnost rychlého rozhodování

• O co jde:
V krátkém čase zhodnotit informace a zvolit bezpečnou, etickou a účinnou strategii (např. okamžitě přivolat školního psychologa nebo uklidnit scénu).

• Proč je to důležité:
Krizové situace (sebevražedné úmysly, agrese) nečekají na detailní analýzu. Rychlé správné kroky mohou zabránit eskalaci.

• Co musíš umět:

• 🧠 Modelové situace s limitem:
  – „Do 30 s rozhodni, jaký další krok zvolíš.“
• 🚑 Znát kritéria pro eskalaci:
  – Kdy volat školního psychologa, rodiče, záchranku.
• ⚡ Dokázat okamžitě jednat:
  – Vědět, kde je krizové tlačítko (uvnitř školy) i mobilní čísla důležitých kontaktů.
• 🗣 Co říkat:
  – „Musím teď zavolat kolegyni psycholožku, abychom situaci zvládli společně.“
  – „Zajišťuji, že jsi v bezpečí, a teď přivolám podporu.“
• ❓ Jaké otázky klást (ke kontrole):
  – „Můžeme do té doby zůstat spolu, dokud nedorazí pomoc?“
  – „Jsi v pořádku, když do školy přijde ještě někdo další?“

---